Fotogalerie

Foto
Foto
Foto
Foto

Kalendář

<Červen 2021>
PoÚtStČtSoNe
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930
Aikido » Amerika

Aktuality

Obrázek 1

Amerika

23.6.2012

Ku příležitosti ročního fungování Aikido v Čimicích, uspořádáme výlet do Ameriky.


Děti, vezměte s sebou rodiče a sourozence, dospělí, vezměte s sebou děti a partnery. Vzhledem k délce pěší části (cca. 6 km z nádraží k lomu a pak samo chození v areálu a opět cca 6 km zpět na nádraží) je na zvážení každého z vás, zda-li je vaše fyzická kondice dostatečná

TRASA

probuzení se vydatná snídaně plni nadšení na srazPraha hlavní nádraží [9:12] Karlštejn [9:52] pěšmo cca 6 km směr Amerika prošmejdění komplexu lomů, společný oběd, fotografování, zábava návrat do Karlštejna [vlak jezdí každou půlhodinu v _:06 a _:36] Praha hlavní nádraží domů, navečeřet se, umýt, vyčistit si zuby a spinkat

S SEBOU

Pohodlné oblečení (dle počasí), pevné boty nebo trackové sandály (ne žabky ani pantofle), peníze na vlak a případně na vstup na hrad, kdo chce tak fotoaparát, nebo kameru (Za cennosti v žádném případě neručíme!!!), batoh, dostatek pití, dostatek jídla, dostatek dobré nálady, dostatek energie

ČESKÁ AMERIKA - MOŘINA

Využívání vápenců Českého krasu má za sebou historii trvající nejméně 4000 let. Hlazené vápencové sekyrky a kulovité mlaty z materiálu z Prokopského údolí byly nalezeny na pohřebištích na Ohradě v Praze 5 (kolekce prof. Buchvaldka), kde byl méněcenný materiál použit snad právě pro svou dostupnost, opracovatelnost a jen symbolické využití analogické k dnešnímu zvyku dávat nebožtíkům do hrobu papírové boty. Nejstarší těžba zdejších vápenců je sporná. Pravděpodobně byly využívány již v době železné a hradištní jako struskotvorná přísada při hutnění chudých, křemitých železných rud, zvláště třetihorních železivců (ferikret sulavského typu). Pravděpodobně první olamování skal probíhalo v 9. stol. na Butovickém hradišti v Prokopském údolí pod západní skalnatou hranou ostrožny. Můžeme předpokládat, že při budování hradištní fortifikace byl využíván místní materiál z míst sice blízkých palisádě, ale volených tak, aby nedošlo k narušení přirozené obranné funkce terénu. Olámání je zde dodnes patrné, ale kromě navětralého povrchu skal schází důkazy o jeho stáří.

V letech 1944 – 1963 postupně končila těžba v jámových lomech v oblasti Amerik mezi Karlštejnem a Bubovicemi. Opuštěné a pomalu zarůstající lomy, stejně tak jako kilometry podzemních chodeb lákaly nejenom trampy, ale také mnohé přírodovědce. Tak se o toto území začali zajímat geologové, paleontologové, botanikové, chiropterologové, ekologové … a v neposlední řadě také speleologové. Někteří provádějí odborný výzkum, jiní hledají romantiku a najdou se i „hledači pokladů“. Všichni však potřebují jednotlivé lomy a chodby pojmenovávat. Protože přístup k důlním mapám s těžařskými názvy byl téměř nemožný, je nyní běžné číst v rozličných článcích a slyšet mezi jeskyňáři, že jeskyně Amerika I. leží v lomu Amerika, Příroďák či Kazatelna. Přitom se jedná o stále tutéž jeskyni.

Při soupisu lomů, který prováděl Státní geologický ústav v této oblasti v letech 1941-1948 je celá oblast popisována jako lom „Amerika“ bez podrobnějšího členění (Vachtl 1949). Je to způsobeno ještě značným roztěžením území. Lomy podrobněji nerozděluje ani Brunnerová (1974). Detailnější členění se objevují až v odborných zprávách např. (Lysenko 1978, Sádlo 1983). Členění různých autorů se navzájem velmi liší.

U některých pojmenování bylo nutné potlačit původní lomařské názvy, zvláště byl-li nový název již velmi vžitý, nebo znamenalo-li by zavedení původního názvu zvětšení chaosu například tím, že původní název pro jeden lom je nyní vžitý u jiného. V tomto případě jsou oba názvy uvedeny pouze jako synonyma.

  • Foto
  • Foto
  • Foto
  • Foto
  • Foto