Fotogalerie

Foto
Foto
Foto
Foto

Kalendář

<Prosinec 2018>
PoÚtStČtSoNe
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31
Aikido » Co je Aikidó

Aktuality

Obrázek 1

Co je Aikidó

10.5.2017

Jednoduchý souhrn, pro ty, co chtějí o Aikidó vědět víc a jak nahlížet na Aikidó v dnešní společnosti


Aikidó je moderní japonské bojové umění, které sestavil Morihei Ueshiba (1883-1969), na základě tradičních samurajských bojových umění Ju Jutsu a Daito Ryu Aiki ju jutsu. Název Aikidó byl oficiálně uznán v roce 1942 a v dnešní době se překládá jako "Cesta harmonické energie." Vzhledem k nejrůznějším přepisům, překladům a pohledům na výuku a na jádro tohoto bojového umění (které nejsou jednotné), se bohužel na Aikidó pohlíží jako na v boji nepoužitelné a spíše jako na rehabilitaci, či se přirovnává k józe. Kvůli postoji většiny učitelů a mainstreamu, kdy se klade největší důraz právě na onu část "harmonie," se studenti tohoto bojového umění upínají na myšlenku nebojovat. Toto je škoda, jelikož ona "harmonie" která je v názvu obsažena poukazuje na harmonii mysli a tedy na vyrovnaný stav osobnosti, a to i v přístupu k boji samotnému. Protože jen pokud k boji budeme přistupovat odosobněně a s nadhledem, můžeme docílit maximálního efektu při obraně a zároveň minimalizovat ublížení na zdraví obránce, útočníka, či kohokoli dalšího, třeba jen náhodného kolemjdoucího. Jen vyrovnaný člověk se může rozhodnout jak a proti komu bojovat a zda vůbec. Jestli přijmout útok a využít proti němu nějakou naučenou techniku, nebo na útok nereagovat technikou, nechat jej v bezpečné vzdálenosti "vyšumět do prázdna" a dát útočníkovi najevo, že pokud zaútočí znovu, celá situace může nakonec dopadnout jinak.

Program systému Aikidó můžeme rozdělit na dvě základní linie: techniky se zbraněmi (buki waza) a techniky beze zbraně (tai jutsu). Samozřejmě, že celý program tohoto bojového umění je mnohem obsáhlejší a zahrnuje taktéž průpravná pohybová cvičení, dechová cvičení, fylosifii, anatomii a další.

Vzhledem k samurajské tradici, je kladen velký důraz na cvičení se zbraněmi. Základní zbraní v Aikidó je japonský meč - katana (pro trénink se však využívá dřevěná imitace bokken), z jehož technik vychází i samotné techniky beze zbraně. Dalšími zbraněmi, které jsou do programu Aikidó zahrnuty, jsou tyč a nůž.
V současnosti je velmi malá pravděpodobnost, že na nás někdo zaútočí mečem, avšak principy technik jsou využitelné pro pestrou škálu zbraní - různými obušky počínaje, baseballovými pálkami konče. V systému boje s mečem je kladen největší důraz na správnou vzdálenost od protivníka a precizní načasování seku, či bodnutí tak, aby došlo k co nejrychlejší eliminaci útoku, odvrácení ohrožení a zablokování protivníka.
Mnohem reálnější hrozbu v dnešní době tvoří nejrůznější násady, kulečníková tága a jiné, k pochopení principu obrany (boje) s tímto typem zbraní nám může sloužit právě část věnovaná boji s tyčí. Při boji s tyčí se využívá dřevěná tyč, k zasazování úderů na vitální body na těle, jako jsou vnitřní orgány, hlava krk, či klouby, aby došlo k co nejefektivnější eliminaci protivníka. Nemalou část tvoří i techniky, kdy je obránce neozbrojen a brání se proti tyčí ozbrojenému protivníkovi. V takové situaci končí technika vždy odzbrojením protivníka.
Největší hrozba boje zbraní je dnes v civilním prostředí boj s nožem. Nože jsou velmi snadno dostupné a lehce se schovají. Vzhledem k pestrosti technik, zabývajících se obranou proti noži je Aikidó vhodné i pro studium obrany právě proti této zbrani.  Při boji s nožem v Aikidó je nastaven scénář: útočník má nůž, obránce se brání neozbrojen. Boj s nožem je velmi složitá záležitost, jelikož se jedná o nerovný boj mezi soupeři, kdy je jeden ozbrojen a druhý ne. Z tohoto důvodu i velmi pokročilí instruktoři, ba i dlouholetí mistři doporučují, se do boje proti nožem ozbrojenému protivníkovi, vůbec nepouštět a uchýlit se k němu až jako poslední možnost, kdy není možné danou situaci vyřešit jiným, nenásilným způsobem. Pokud však není zbytí, systém boje s nožem zahrnuje celou škálu technik, zejména pák, blokací, znehybnění a odváděcích technik, díky kterým dojde k odzbrojení protivníka. Technika zpravidla končí odejmutím nože znehybněnému protivníkovi, aby došlo k zamezení dalšího útoku nožem.

Při boji beze zbraně se v Aikidó využívá principu využití síly a energie protivníkova útoku ve prospěch obránce. K tomuto účelu se využívá obsáhlý systém pák (katame waza) a hodů (nage waza).
V zásadě se dá říci, že čím intenzivnější útok, tím se technika snáze provádí, jelikož můžeme pracovat s pohybem a směry a využít je k vychýlení stability protivníka a následně aplikovat techniku.
Celkové zvládnutí programu technik v Aikidó tak, aby byly použitelné v praxi, je časově náročné, jelikož se jedná o systém mnoha technik, které se hodí pouze pro danou situaci, postavení těla, směr útok a dalších proměnných. Proto studentovi trvá déle, než se seznámí a osvojí si cit, pro to, aby věděl v jaký okamžik kterou techniku použít. Nicméně jakmile dosáhne určitého stupně pokročilosti, dokáže se praktikant Aikidó vypořádat téměř s jakoukoli možnou kombinací útoku.
Páky se využívají zejména na statického protivníka. Pokud není ze strany protivníka patrné žádné působení síly (směrově), či pohybu, začínají zpravidla "navolňovacím" úderem (atemi) vedeným obráncem proti útočníkovy tak, aby vyprovokoval reakci, na kterou by potom mohl obránce navázat technikou. Páky působí tlak na klouby, jako jsou zápěstí, loket a prsty, v základním programu, tak aby protivníka dovedly k zemi. Na zemi technika končí zpravidla blokací. Jedinou výjimkou, kdy se blokace neprovádí, je pokud se jedná o boj s více protivníky najednou. V tomto případě by bylo zaobírání se uzemněným protivníkem kontraproduktivní. V pokročilém programu se využívá úderů a tlaků též na citlivé body na těle, např. na krku, či v oblasti uzlin tak, aby způsobili ochromení protivníka a bylo tak možné aplikovat páku a znehybnění.
Hody v aikidu využívají pohybu protivníka, vychýlení a následné odhození požadovaným směrem. Hody zahrnují celou škálu technik využívající končetiny protivníka, případně hody za ramena, přehozy přes boky, či hody za hlavu.

Aikidó jako takové, je koncipováno proti více soupeřům najednou. Jelikož se nejedná o úpolový sport, nebojuje se zpravidla v ohraničeném ringu systémem 1 na 1. Naopak, od studentů Aikidó se vyžaduje neustálá pozornost svého okolí, zda se k jednomu protivníkovi nepřidává další. Z tohoto důvodu je nutné umět vyhodnotit situaci, kdy stačí protivníka dostat k zemi a dále se jím nezabývat a pokračovat v obraně proti jinému soupeři, a kdy je natolik nebezpečný, že je důležité jej znehybnit blokací na zemi, či tvrdší variantou techniky, která jej z boje eliminuje úplně.
Při boji proti více protivníkům, se využívají hody a páky k tomu, abychom eliminovali více útoků najednou. Je důležité umět se správně pohybovat mezi protivníky tak, aby si v průběhu souboje překáželi a nemohlo jich zaútočit více v jednom okamžiku. K tomuto může posloužit i odhození jednoho z protivníků proti dalšímu a tím jej, alespoň na chvíli, vyřadit z bezprostředního útoku. Pokročilý student je pak schopen v krátké chvíli eliminovat několik útočníků najednou, případně pokud se jedná o jednoho jej zpacifikovat, znehybnit a za pomocí působení pák i odvést z místa konfliktu.

V praxi je Aikidó velmi účinné neagresivní bojové umění. Díky pružnosti a adaptabilitě technik (v zásadě můžeme říci, že jakoukoli techniku lze provést teoreticky na jakýkoli útok), je obránce schopen v každém okamžiku volit mezi několika variantami a vyhodnotit, která je pro něj nejvýhodnější. 

 

  • Foto